Setkání s broukem

6. září 2013 v 23:23 | Iwet |  Ostatní- jednorázové
Zdravím!

Ráda bych tu zveřejnila povídku, kterou jsem napsala do soutěže blog.cz. Předem díky všem, kteří si ji přečtou (pokud se nějací takoví najdou :-D).

Téma: Setkání s literární postavou
Postava, kterou jsem si zvolila: Řehoř Samsa (Franz Kafka - Proměna), již proměněn
Počet znaků/maximum: 1 795/1 800

-----

Ulehla jsem do postele. Začátek noci byl otřesný, jako všechny ostatní v poslední době. Dlouho jsem nemohla usnout, i když oči už mě pálily. Následovalo obvyklé převalování a hypnotizování hodinové ručičky, jejíž putování po ciferníku nemělo konce.

Pak se to najednou stalo. Podívala jsem se do rohu. Něco tam bylo. Zmáhala mě únava, oči jsem skoro nemohla udržet otevřené, natož tak na tu věc zaostřit zrak. Nebyl to člověk. Bylo to něco většího. Něco hrůzostrašnějšího.

Věděla jsem, že nespím, i když kdykoliv jindy bych se snažila sama sobě namluvit, že ano. Přece jen jsem se odhodlala k tomu, abych vstala a rozsvítila. Vzpomínám si, jak mi z hrdla vyšel zděšený výkřik. Byl to obrovský brouk. Vypadal odporně, pohled na něj byl nesnesitelný.


V mé hlavě byla jen jedna věta: Je tohle vůbec možné?

Znělo to šíleně, ale nakonec jsem to vyslovila: "Zdravím, Řehoři. Jak se vede?" Bylo ticho. Zírala jsem na něj, on na mě. Nepromluvil. Jenže hned poté zvedl jednu ze svých hubených nožiček. Provedl s ní gesto podobné zamávání. Ještě chvíli jsem si jej prohlížela. Už jsem se nebála, nebylo čeho. Vypadal neškodně, dokonce až smutně. Posadila jsem se na zem, přímo naproti. Nenacházela jsem vhodná slova.

Co jsem mu měla říct? Že také znám samotu a beznaděj? Chtěla jsem mu povědět, že vím, jak se cítí. Je strašné, když se vaši blízcí obrátí proti vám. Celý život jim pomáháte, ale když sami nejvíce potřebujete pomoc, vrazí vám kudlu do zad. Jenže ani jedno se mi nezdálo dost dobré.

Dlouho jsem přemýšlela. Přítomnost brouka mi nepřipadala divná, právě naopak. Byla mi dokonce až příjemná. Díval se na mě, možná čekal na ta slova útěchy.

Najednou mě to napadlo. Bylo to tak prosté.

"Nevadí, že nemůžeš mluvit. Moc dobře ti rozumím i beze slov. Sama si občas připadám, jako kdybych byla proměněná."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 7. září 2013 v 13:39 | Reagovat

Nádherné setkání, tahle práce se mi moc líbí :) Snad ji vyberou

2 fallen fallen | 7. září 2013 v 21:23 | Reagovat

A pak přijde Mňouk a sežere ho.. :D

Ne, líbí se mi to :) Taky se občas cítím, že tu vůbec nepatřím, že jsem divná :D

3 ann-ihilation ann-ihilation | Web | 10. září 2013 v 9:43 | Reagovat

No ovšem tohle je výborný! Už to, že sis vybrala tak neobvyklou povídku o něčem svědčí. Moc hezké, má to pěknou gradaci a navíc jsi dokázala umístit novou nevyřčenou myšlenku do pozadí dost známého díla. :)

4 Thalia Thalia | Web | 18. října 2013 v 15:18 | Reagovat

Moc hezké, dobře se to čte a vybrala sis pěkné dílko :-)

5 Cool Cat's Cool Cat's | 12. listopadu 2013 v 16:13 | Reagovat

Opravdu zajímavé!

6 Iwet Iwet | Web | 14. listopadu 2013 v 11:36 | Reagovat

[4]:

[5]:

Mockrát děkuju :)

7 Chemist Chemist | Web | 3. prosince 2013 v 18:46 | Reagovat

Naozaj pekné :-) hlavne ta posledná veta.

8 BenyR BenyR | E-mail | 17. ledna 2017 v 9:34 | Reagovat

I found this page on 12th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama