Inspiration IX.

13. ledna 2011 v 19:12 | fallen & petí |  Inspiration
Přeji krásný večer =)
Jsem tu opět já a přináším devátý díl inspiration ^^
Vím, že je to hodně pozdě, ale jak řekla Ivetka o kousek níž, pololetí si blíží a já si nemůžu dovolit nachytat špatné známky.
Ale i přesto se snažím a píšu a teď mám pro vás přichystanou jednu pecku! Zatím mám 17 dílů =) Těšte se! ^^
fall ^^

Inspiration
Mikey: přišel jsem teda zpátky. V pokoji byl Frank. "No to je dost že jdeš." řekl. "No jo, snad se zas toho tolik nestalo." odpověděl jsem a šel jsem se převléknout na koncert protože Frank už zas šílel že musíme jet a že přijdem pozdě a co na to fanoušci..... no jo, on vždycky spěchá. Všichni už na mně čekali tak jsem hejbnul kostrou a za chvíli byl převlečený. V autě bylo takový divný ticho jako když nevíte co říct. Bob sice nadšeně vykládal jak to bylo super na tom fotbálku ale nikdo ho neposlouchal tak se naštval a už se s náma nebavil. Konečně jsme dojeli na místo. To už jsem zas byl v pohodě protože jsem se těšil na fans a na to jak si zas zahraju na mou milovanou baskytaru. Ještě jsme si udělali náš pokřik pro štěstí, co máme vždycky protože Frankie je dost pověrčivej a vzůru na podium!


Gee: "Ehm...líbáš fakt dobře...teda ne že bych si toho na kocertech nevšim...ale tohle...tohle je něco jinýho.." odlepil se ode mě Frankie, uchecht se zabodnul pohled do země. "Jo...jo...ty taky..." Co to říkám? Bože můj, já nevim co mu říct...vyběhl jsem z pokoje a začla se převlíkat na koncert. Uslyšel jsem známé kroky. No jo...Mikey je doma...Mikey. Málem jsem zapomněl co se stalo. Frank...Mikey...co to má všechno znamenat...nevím jak vážně to myslel Frank, ale viděl jsem Mikeyho pohled. "Gee, probuď se!" otočil jsem se nechápavě koukal na Boba. "Vypadal jsi, jakobys nebyl přítomnej." usmál se. "Zamyslel jsem se..." zamumlal jsem a šel za ním, všichni už mířili do dodávky. Slyšel jsem, jak všichni křičeli "Mikey, pohni." No jo, mohl se vrátit dřív. Kdy si s ním promluvím?

Mikey: Hrálo se mi suprově, trošku jsem zapoměl na všechno co se stalo a pořádně jsem si zahrál. Dneska na žádnou líbačku s nikím nedošlo, ani se nedivím, všichni byli jakoby přešlí mrazem. Ted po koncertě jsem měl nějakou dobrou náladu. "Už poslední den a jedeme domů!" Vykřikl jsem radostně a skočil jsem kolem krku prvnímu koho jsem viděl. A jejda. První koho jsem viděl byl Gee. "Uhm.." No super, nic inteligentnějšího jsem říct nemohl! "Ehm Mikey? Maš později čas? Chtěl bych si s tebou o něčem promluvit." Achjo... toho sem se bál. Právě proto jsem zdrhnul abyhom o tom nemluvili. "Um...jo." "Okay tak za pul hodky u mně?" "Okay"

Gee: Nevim, co to s klukama bylo. Ray a Bob víceméně jen hráli, Frankie si ode mě po dnešku držel odstup a Mikey to samý. Fajn. Ale i tak jsme si to užili. Fanoušci skákali a řvali se mnou každý slovo. Frank se do toho opřel a pro fanoušky udělal skvělou show. Mě do ní ovšem nezapojil. Podíval jsem se na jednu fanynku v předních stranách. Připomněla mi Lyn.Sjel jsem jí odshora až dolů. To tričko! Měla na sobě červený podomácku upravený tričko s nápusem "waycest" a u toho srdíčko. Žádný I love Gerard, jakobych byl její zájem. Jí se zamluval waycest. Dostal jsem takovou chuť jít za Mikeym a políbit ho a tak udělat radost jí, možná sobě....možná Mikeymu. Ty moje myšlenky....
Už je po koncertu. Zamžoural jsem očima. "Už poslední den a jedem domů!" skočlo na mě cosi hubenýho a vysokýho. No jo, Mikís. "Uhm" vypadlo z něj, když si uvědomil, že to jsem já. To by jako radši Franka nebo co?To zní jakobych žárlil pousmál jsem se pro sebe. "Em Mikey? Máš později čas? Chtěl bych si s tebou o něčem promluvit." na to jsem málem zapomněl...Mikey trochu rozopačitě souhlasil.-..není blbej, asi ví o co de....

Mikey: Ach jo. Vůbec se mi tam nechce. Ale musím. Stejně bychom o tom mluvili někdy jindy. Tak radši teď, ať to mám za sebou. Seděl jsem v pokoji a hypnotizoval hodiny aby běželi pomaleji. Ale bylo to naopak. Zdálo se mi že ručičky hodin jdou aspoň pětkrát rychleji než obvykle. Za chvíli už jsem musel jít. Šel jsem co nejpomaleji ale jednou jsem k těm dveřím dojít musel. Zaklepal jsem. "Dále." Ozvalo se. Tak jsem vešel. Gee když mě uviděl tak se usmál. "Jsem rád že jsi přišel." "Hm" Odpověděl jsem neurčitě. "Posaď se." Ukázal na volnou židli. Celá tahle atmosféra byla taková divná, oba jsme se báli toho co příjde. "No... ty asi víš o čem chci mluvit." cítil jsem se mizerně. "Vím přesně co chceš říct. Rozbilo by to tvoje manželství a kapelu takže mám smůlu!" Už jsem to nevydžel a rozbrečel jsem se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iwet Iwet | 31. ledna 2011 v 20:05 | Reagovat

Hubenýho a vysokýho. Jo, celý Majkl ♥ A ty jeho nohy!

2 Cuf Cuf | E-mail | Web | 27. září 2011 v 21:25 | Reagovat

Fajn blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama