War is over (3)

27. prosince 2010 v 16:20 | Reikko
Tak a máme tady další War is over... snad se vám bude líbit to krásné useknutí! xD
Dále mám jednu informaci, a to, že teď nebudu psát Pána Penisů. Nějak se mi to přestalo líbit a navíc na to nemám náladu. Uvidíme v dalších týdnech, třeba se k tomu vrátím... ale teď... ^^

War is over

Další den proběhl... zvláštně. Gerard totiž uklízel, balil dárky, pral své plyšáky, kterým to taky dopřával jenom jednou ročně - a to zrovna na Vánoce. Prostě dělal cokoliv aby nemusel myslet na Berta. Nakonec si dokonce udělal i manikúru a pedikúru. Jo, je to trochu uhozené, ale on si potrpěl na upravené nehty. Najednou si vzpomněl jak s Bertem sedával po večerech u televize, piloval mu nehty, masíroval záda nebo chodidla... Povídali si o všem možném, letmo se dotýkali, líbali a vše ostatní jim bylo někde.

Tahle myšlenka jím projela jako blesk, ale moc se jí nezabýval. Řekl si přeci, že na něj myslet nesmí, tak šel místo toho ještě vyprat prádlo a u toho si zpíval. Zítra je Štědrý den, takže nesmí propadat depresím, všechno je přeci krásně bílé a veselé!

Na druhý den se začal připravovat už ráno. Hned jak vstal si šel dobarvit vlasy, protože ty odrosty vypadaly příšerně. Mírně si přistřihl ofinku, vypulíroval se od hlavy až k patě. Pečlivě vybíral oblečení, i když to byla jen menší oslava. Vlasy si vyfoukal, vyžehlil, namaloval se, pak si uvařil oběd. Jen nějaké těstoviny, protože Ray měl vždy navařeno jak pro celý dětský tábor v létě. Odpoledne se rozhodl relaxovat. Sedl si před televizi, hodil nohy na stůl a koukal na ty přihlouplé vánoční filmy. To snad není ani možné, jak někdo dokáže takové ptákoviny vymyslet. Pořád je to vlastně jedno a to samé, ale smát se musíš pořád! Na chviličku nakonec možná i zadřímal, ale pak se přiblížila šestá a on zamykal dveře a s taškou plnou dárků pro ostatní nasedal do auta a vyjel k Rayovi.

Tam zaparkoval a vešel do domu. Frank a Bob už tam byli, bylo je slyšet až před dům, jak hlasitě se něčemu smáli. ,,Nazdar zlatíčka," ozval se ode dveří Gee a vešel. Vzal věci z tašky a přemístil je pod stromeček, kde už bylo několik dalších krabic s dárky. ,,Jé, Santa Gerard!" utrousil Frank a začal se znovu smát. Gerard spočinul pohledem na láhvi koňaku, co stála na stole a bylo mu to jasné. ,,Kde je Mikey? Mám docela hlad," vyšel z kuchyně Ray a tázavě se na Geeho podíval. ,,To netuším, ale taky by mě to zajímalo, protože už tady měl dávno..."

Najednou se ode dveří ozvalo šramocení a Mikey si zavolal Raye. Gerard chtěl jít taky, ale sotva vykročil, tak Frank vyskočil a chytl ho. ,,Ne, ty ne, jen Ray!" Upozornil ho a pustil ho. Gerardovi hned docvaklo, že to asi bude souviset nějak s jeho dárkem k Vánocům, a jelikož miloval překvapení, tak tam nelezl. Chvilku tam něco koumali, nakonec se ozvaly kroky do schodů. Za chvíli se ale ti dva vrátili, Mikey měl na hlavě santovskou čepičku. ,,Šťastné a veselé!" Zvolal a všechny objal.

Začali večeřet. Z pokoje nad nimi se sem tam ozval nějaký zvuk, ale toho si Gerard nikdy nevšiml. Neměl šanci, protože to vždy začal Mikey třeba kašlat, nebo Frank chytl hrozně chrochtavý záchvat smíchu. A tak to šlo až do konce večeře. Pak si teda řekli, že se vrhnou na dárky. Všichni byli v tomhle směru jako malí kluci. První chňapl po dárku Ray. Otevřel ho a v něm vrtulník na dálkové ovládání. Všechny to naladilo do opravdu dobré nálady, Ray děkoval a začali rozbalovat dál. Gerard dostal krásnou šálu a rukavice od Franka, od Raye velkého plyšového medvěda, za což mu málem líbal nohy (Gerard je plyšáko-úchyl). Od Boba
dostal nový budík, protože jeho velkou vášní bylo chodit všude pozdě kvůli tomu, že stále zaspával. Od Mikeyho nedostal nic. Hodně ho to začlo mrzet, protože... to byl přeci jen jeho bratr.

Když bylo po rozdávání, všichni si navzájem děkovali, v Gerardově očích se však lesknul stín zklamání. ,,Gerarde? Neboj, já na tebe nezapoměl. Tvůj dárek je tady..." Ďábelsky se usmál a ukázal ke dveřím. Gerard se podíval na něj, poté směrem kam ukazoval. A v tu chvíli si to, co viděl navždy uložil do paměti, protože tohle byl okamžik, na který se nikdy nezapomíná. Nadechl se, vydechl a
začal se smát. Lepší dárek dostat nemohl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hachiko Hachiko | 27. prosince 2010 v 16:30 | Reagovat

Hej jako :D to není fér :D

2 fallen fallen | Web | 27. prosince 2010 v 16:36 | Reagovat

Nenávidím tě! :D
Chci dál dál dál dál dál xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama