The Mummy (16) The End

28. prosince 2010 v 13:59 | Iwet |  The Mummy
the mummy
Myslela jsem si, že to natáhnu ještě minimálně na dva díly, ale bohužel. Takže vám přináším poslední díl mojí oblíbené, ujeté povídky.
Děkuju všem za komentáře a podporu, jak tady tak na mém bývalém blogu frerard-lowe. Trvalo opravdu dlouho, než se mi tohle podařilo dopsat :D
Užijte si poslední část ^^

P. S. : Pro ty, kterým snad bude smutno, mám překvapení. Už dávno jsem se rozhodla zparodovat i druhý díl Mumie :D ^^



Gerard:

Pokusil jsem se jeho zlověstný úsměv napodobit, ale málem se mi z toho zasekla čelist. Radši jsem toho tedy nechal. Gay-otep začal něco povídat, zřejmě egyptsky. Vůbec jsem mu nerozumněl. Asi nějaké divné nářečí, či co. Vždyť já přece egyptsky umím!

Gay-otep pořád kecal a kecal a kecal.... Už mě to přestalo bavit, tak jsem si sedl na zem a házel jsem znuděne kamínky před sebe. Quinn stále odvazoval Billa. Jepha se stále oblékal. Mikey si zavazoval tkaničku u druhé boty. Frank s Bertem se přestali rvát a také znuděně pozorovali Gay-otepa. Mohl by si s tím pohnout, začíná to být pěkná nuda! Pak konečně přestal mluvit.

"No sláva!" zavyl jsem jeho směrem. Vztal jsem ze země a všichni se vrátili k předchozím činnostem. Z té jeho vázičky vyletěl prach. Začal jsem kašlat, nebylo to nic příjemného. Ten prach mi vletěl do nosu... a.. začal se měnit v ruku! Za okamžik přede mnou stála další ohavná, polorozpadlá mumie! "Dáš tu ruku z mého nosu ven, ty chlípníku?!" zaječel jsem na tu mumii. Ta se jen divně zatvářila, vyndala tu ruku, otřela si mé snoply o svoje kraťásky a začala řvát. "Uáááá!" ječel jsem taky.

Když mě to zase přestalo bavit, začal jsem utíkat. Mumie běžela za mnou a vzala si na pomoc i další svoje kamarády.

Běžel jsem a běžel, až jsem vrazil do Franka. Když jsem se podíval opodál, Bert ležel na zemi připoutaný k oltáři rukou jedné mumie, kterou zřejmě Frank urval.

"Franku! Vem si tu knihu! Musíš to přečíst!" "Ale já nemám klíč!" "To je jedno, v tom filmu to přece taky udělali bez klíče!" Frank na mě udiveně zíral. Já vlastně taky nechápal, co jsem řekl, ale nevěnoval jsem tomu nadále pozornost.
"Tak běž, ty pako!" Frank spěšně zakýval hlavou, rozběhl se co nejdál od mumií. Já je zatím likvidoval, aby měl Frank dost času na čtení.

Mezi tím Mikey zbystřil a začal zběsile pobíhat po oné místnosti. "Tolik mumií, ach bože, asi jsem umřel a dostal jsem se do nebe! Shnilého nebe!" pokřikoval a rozhazoval rukama. Nechal jsem jej tak. Opravdu jsem v tento okamžik neměl čas jej okřikovat či jinak usměrňovat.
Quinn už vysvobodil Billa, Jeph mi pomáhal s likvidováním mumií a s likvidování samotného Gay-otepa. "Franku, tak čti už!" "Jo! Jo, už to mám.."

Frank se pustil do čtení: "Takže... oko v trojuhelníku, velká černá holubice. Ptákovy pařáty, překřížené oslí hnáty, želvin krunýř. Zelený fix s rajčatovou omáčkou."

"Neblbni, to tam fakt je?!" zeptal jsem se Franka v průbhěu likvidace mumií. "Ano!" "No tak čti dál!"
"Sklenice s Asterixem a Obelixem, Kleopatřiny prsa. Velká zlatá truhlička a v ní... v ní... mumie. Mumie na stromě, mumie v tunelu...."

"Dál, dál!"

"Je tu poslední znak, ale nevím, jak ho přečíst!" "A jak vypadá?!" "Je takový... zlatý!" Zafrněl jsem. "Má dlouhé nohy a křídla a vypadá jako pták!" "Tak zkus říct pták!" "Pták."
Nic se nestalo.

"Já vím, co to je!" ječel Mikey, který zrovna ojížděl jednu z mumíí, kterou Jepha zlikvidoval. Ach bože, myslel jsem, že pohledu na Mikeyho při šukání mumií se konečně zbavím, ale jak jsem tak viděl, asi jsem se pletl.
"Č... č... č..." Mikey zaklonil hlavu. Nahlas vzdychal. V tu chvíli jsem pocítil, jak mnou projíždí jídlo, co jsem včera snědl. Jelo nahoru. Pozvracel jsem mumie, které jsem ještě nevyřídil. Když můj zrak opět spočinul na Mikeym, konečně už byl uspokojen.

"No tak, Mikey!" "ČÁP!" Frank pokrčil rameny. "Čáp," pověděl.

V ten moment všechny mumie začaly podivně skučet a svírat se, až všechny jako by vybouchly a byl z nich prach. Jak ta ohromná podívaná skončila, podíval jsem se na všechny okolo. Smáli se. Smál jsem se taky. "Do prdele, jo, máme to!" Začali jsme všichni jásat, řvát a tleskat. Ani jsme si nevšimli, že Bert už jaksi nemá čím být připoutaný k oltáři. Ale bylo nám to jedno.

V moment, kdy jsme se všichni objímali, se začalo něco dít. Něco jako zemětřesení.
"Musíme ven, rozpadá se to!" zaječel Jepha. Popadl Quinna za ruku a běželi k východu. Hned za nimi běželi Bill s Mikeym, Frank, já a …. Bert tam zůstal.
"Franku?! Co Bert?!" "Ať si tu třeba shnije, pitomec! Myslí si, že se mu podaří vynést ven všechno to zlato! Nemá šanci to stihnout!" Chtěl jsem se vrátit a zachránit ho, jenže Frank se v tu chvíli zastavil a vzal mě za ruku.

"Gee. On si to nezaslouží." Moment jsem o tom přemýšlel a pak jsem zakýval hlavou. "Máš pravdu." Rozběhli jsme se ven za ostatními, než byl celý chrám spolu se zlatem a Bertem navžy zničet a pohřben v dunách. Ach bože, měl jsem se stát básníkem, určitě by mi to šlo.

Venku jsme se všichni zadívali na tu zkázu. Bylo to strašné, ale byl jsem moc rád, že mám tohle všechno konečně za sebou. Když jsem se podíval za sebe, spatřil jsem celou jednotku Mužů v černém. Poklonili se nám a poslali k nám jednoho velblouda.

"Tak. Jsme na konci. Děkuji vám za pomoc," řekl Jepha. Spolu s Quinnem se postavili na stranu Mužů v černém. Vydal jsem se za nimi. "Jephe? Když tak přemýšlím, nějak stále nerozumím tomu, co se stalo, když jsme sem šli. V tom písku, když jsme se všichni chovali jako parta hlupáků." "To je jednoduché. Slunce působilo na plyn, který vycházel z chrámu a na částečky písku, no a když se to všechno smíchalo, dokonale nás to omámilo."
Zamračil jsem se. Moc věrohodně mi to tedy neznělo, ale dál jsem se už neptal.

"Loučíme se s vámi," řekl Quinn. Pak se zahleděl na Billa. "Šéfe, ó Billíšku, antigravitační hlavo naše pomazaná. Jdeš s námi?" "Rád bych tu zůstal. S Mikeym," řekl rozpačitě Bill.
"Ale to přece..." "Nebojte se. Zvládnete to i beze mě. A tebe, Quinne, tebe prohlašuju jako nového nejvyššího!" "Ach bože, jaká to čest!"

Pak se ještě všichni dlouho loučili, když nakonec Muži v černém zmizeli. Já, společně s mou láskou Frankem, jsme nasedli na velblouda, kterého nám tu nechali.

"Počkat, ale co my s Mikeym?!" zaječel Bill. "No... To nevím," podrbal se Frank za krkem. V tom Bill zaječel: "Hele, támhle běží pštros! Zkrotím ho!" "To tak, vždyť nedovedeš zkrotit ani svoje vlasy," řekl jsem si pro sebe a uvažoval o tom, jak se tu mohl objevit pštros.

Bill ho ale vážně zkrotil. A osedlal! Nechápu, kde se tu vzalo ještě sedlo. Ale bylo mi to jedno. Hlavně, že všechno dobře dopadlo. "Miluju tě, Frankie," zašeptal jsem mu do ucha. "Já tebe taky," řekl a políbil mě.

"Hele, vy dva, tak co, jedeme?!" zaječel na nás Mikey, který už s Billem seděl v sedle pštrosa. Frank pokrčil rameny a vyjeli jsme.

"Hele, mám nápad! Budu ti říkat Billobraz! Víš... jako Bill a dikobraz!" žvatlal Mikey při cestě na západ. Slunce zrovna zapadalo. Všichni jsme se tomu zasmáli. "Ty jsi fakt vůl, Mikey," konstatoval jsem. Jeli jsme vstříc domovu, vstříc klidu a odpočinku od této šílené výpravy.

Něco mi však říkalo, že tohle ještě není konec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fallen fallen | Web | 28. prosince 2010 v 14:10 | Reagovat

xDDDD
Dokonale si mě zabila :D
Za chvíli musím na bus, ale jak se vrátím, tak si to celé přečtu znova a přesně Ti vypíšu všechno z čeho jsem nemohla xD (Ano, opíšu celou povídku, ale to nevadí) :D
Geniální! :D

2 Reikko Reikko | Web | 28. prosince 2010 v 19:41 | Reagovat

Tak tohle je konec vážení xDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

3 Tabby Tabby | 15. ledna 2011 v 15:58 | Reagovat

Billobraz :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama