In the shadows (14)

9. prosince 2010 v 19:25 | Iwet |  In the shadows
in the shadows
Ale jo, mám tu povídku celkem ráda. I když...



"Dobrý den, je doma Frank?" Hrklo ve mně. To je blázen! Zrovna včera si říkám, že tátovi nic nepovím a dneska mi u dveří zazvoní Gerard! Ne že bych nebyl rád, ale... Snad to proběhne v klidu.

"Franku?" zavolal na mě táta. Přišel jsem ke dveřím a srdce jsem měl až někde v kalhotách. "Uh... Ahoj," pozdravil jsem rozpačitě. Gerard na mě zřejmě poznal, že jsem na prášky a škodolibě se usmíval. "Snad by vám nevadilo, kdybych Franka vzal ven," pověděl velmi mile mému otci. Sledoval jsem ho s otevřenou pusou a jednou rukou se podpíral o stále otevřené dveře. Tohle nedopadne dobře.

"No.. Jistě. Franku, nejpozději do devíti budeš doma, jasné? A běž si pro mikinu, není tam vůbec teplo." Táta vypadal, že ho Gerard opravdu zaujal. Když jsem si šel nahoru pro mikinu, zaslechl jsem, jak se o něčem baví a smějí se. To samé, když jsem měl namířeno zpět. Rychle jsem seběhl schody, popadl Gerarda, na tátu jsem zabručel 'ahoj' a konečně jsme oba vypadli z toho domu hrůzy.

Když jsme šli, Gerard se několikrát snažil chytit mě za ruku, ale nedovolil jsem mu to. Celou cestu ani jeden z nás nic neříkal, až jsme se zastavili u lavičky a posadili se na ni.
"Co se děje?" zeptal se ustaraně. "Ty jsi cvok! Dovedeš si vůbec představit, jak by to vypadalo, kdyby táta nějak přišel na to že s tebou.. chodím?!!"
Nenechal jsem ho, aby něco řekl. Pokračoval jsem ve svém rozsáhlém výkladu o tom, jaké možné i nemožné věci by se staly, kdyby se můj otec dověděl, že chodím s klukem.
"Miluji tě..."
"... no a proto jsi neměl chodit ke mně domů bez ohlášení, cháp-" Zarazil jsem se. Obrátil jsem hlavu na pravou stranu, kde se mi naskytoval pohled na to, jak se Gee rozvaluje na lavičce, s přivřenýma očima mě pozoruje a usmívá se.
"Počkat... Cos...cos to řekl?!" "Miluju tě. Nezlob se na mě. I když ti nesmírně sluší, když se vztekáš." Chvíli jsem na něj šokovaně zíral a potom se i mě rozlil na tváři úsměv. Gerard rozpřáhl ruce. Chvíli jsem se na něm vrtěl, než jsem se spokojeně usadil. Položil jsem hlavu na jeho rameno a tváří jsem se přitiskl k jeho krku. Jednou rukou si mě držel, druhou si točil pramínky mých vlasů kolem prstů. Sem tam mě do nich jemně políbil.

Cítil jsem, že se možná malinko červenám. Byl to nepopsatelně krásný pocit. "Taky tě miluju," pověděl jsem po dlouhé chvíli mlčení. A následovala další doba mlčení.

"Gee?" "Ano?" "Rád bych se ti s něčím svěřil." "Povídej." "Někdy mě trápí, že o tobě vím tak málo. Zajímalo by mě-" "Já vím, že tě to zajímá. Ale nemohu ti nic řict. Alespoň prozatím. Necítím se na to připravený. A navíc netuším, co by se stalo, kdyby se někdo dozvěděl, že s tebou chodím a nebo že to víš." "A co Mikey?" "Přece jen, je to můj mladší bratr. Ví, že by měl držet jazyk za zuby, i když mi často vyčítá, že je mé chování nezodpovědné." "Nechápu to. Chtěl bych, ale zároveň se mi moje nevědomost líbí." Gerard se pousmál, když jsem k němu zvedl zrak. Jeho oči zase tak zářily. Chvílemi mi to přišlo děsivé až nepřirozené. Bál jsem se toho, a zároveň mě to přitahovalo. Ale to je konec konců pro mě zvykem, alespoň co se posledních dob týče.

"Copak děláš příští sobotu?" "Mám narozeniny, takže asi budu doma s tátou." "Opravdu?" usmál se na mne. "To bych ti měl vymyslet nějaký dárek. Co by ti udělalo radost?" "Všechno, s čím budeš mít něco společného, mi udělá radost." "Dobře. Můžu se v sobotu večer zastavit?" "Nevím, jestli je to dobrý nápad." "Neboj, tvému tátovi nic neřeknu, pokud si to nepřeješ." Mlčel jsem. "Dobře, přijď. Klidně u nás můžeš přespat." "Okay. Budu se těšit." "Já taky, Gee."

"Už musím jít, snad to nevadí." "Ne." Seskočil jsem z něj. Ještě mi dal pusu, znovu zopakoval ty dvě slova, které jsem od něj dnes slyšel poprvé a odešel. Když jsem se otočil, všiml jsem si, že nejde směrem, kterým obvykle chodívá k jeho domu. Přepadlo mě náhlé pokušení jej opět sledovat. Ale přece, obě mé návštěvy onoho domu nedopadly zrovna nejlépe. Nejdříve mě málem načapal Gee s Mikeym a pak se mi stala ta nepříjemná věc s Katelyn. Kdyby se Gerard nějak dozvěděl, že jsem tam zase slídil, asi by nebyl moc rád.

Na jednu stranu jsem respektoval všechna ta tajemství, ale na druhou stranu mě to přivádělo k šílenství a kolikrát jsem si to ani neuvědomoval. Připadal jsem si značně rozpolcený. Nebylo to nic příjemného.

Zabouchl jsem dveře od domu. Bylo půl deváté. Táta seděl u televize a díval se na film. Když mě uviděl, vyzval mě, abych si k němu sedl.
"Kdo to byl?" "Gerard." "Ano, tak se mi také představil. Nějaká bližší identifikace?" zeptal se táta a zasmál se. "Chodí se mnou do školy." "Do třídy?" "Ne, je o rok mladší. Taky se mnou chodí do výtvarky." "Ty chodíš kreslit? Proč ses mi o tom nezmínil?" "Já... vlastně ani nevím.." zamyslel jsem se.
Nepřišlo mi to důležité, asi proto jsem to vynechal a tátovi nic neřekl.

"A jak ti to jde?" "Učitelce se to celkem líbí, ale zatím asi nekreslím nic moc. Gerard je o dost lepší." "Je to inteligentní mladý muž, to jsem stačil poznat za těch pár minut, co jsem s ním hovořil." "Ano, to on je." Když jsme se už jednou bavili o Gerardovi, zmínil jsem se o tom, že se chce v sobotu večer zastavit a taky jsem se zeptal, zda tu může přespat. Táta souhlasil a byl spokojený, že jsem si našel kamaráda, který by se mu líbil.

Kdyby tak jen tušil, že Gerard není tak úplně jen můj kamarád.

Film, na který se táta díval, byl nudný. Rozhodl jsem se jít brzy spát. Před tím, než jsem usnul, měl jsem samozřejmě plnou hlavu Gerarda.

Miluji tě.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Reikko Reikko | 9. prosince 2010 v 20:24 | Reagovat

♥ ♥ ♥ !!!
MILUJI TĚ! .... *___*

2 fallen fallen | Web | 9. prosince 2010 v 20:54 | Reagovat

To je tak neskutečně awwww ^^ :) úplně mi to zvedlo náladu =)))

3 Tabby Tabby | 10. prosince 2010 v 19:44 | Reagovat

DALŠÍ DALŠÍ DALŠÍ!!! :D

4 RaduSh RaduSh | Web | 11. prosince 2010 v 20:41 | Reagovat

Na toto som skoro zabudla..xD vážne náhoda, že som sem na blog znova prišla..samozrejem nelutujem xD táto poviedka mi strašne chýbala..teším na pokračovanie!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama