Happy new Year, Frank.

19. prosince 2010 v 21:32 | fallen
Když už všichni, tak já taky :P Moje povídka do soutěže.

Sedím u osamělého stolu v rohu a v ruce držím poloprázdnou flašku vína, ze které už delší dobu popíjím. Nehledím na to, že zítra mě bude pravděpodobně pekelně bolet hlava. Všichni se tady výborně baví, až na mě, samozřejmě. Frank Iero musí být vždycky výjimka.

Sleduju tě. Jsi uprostřed velkého hloučku a něčemu se směješ. Vystačíš si i beze mě. Nedivím se ti. Je tady plno lidí lepších, než jsem já, tak proč bys se mnou ztrácel čas? Říkal jsi, že se nic nezmění. Že naše přátelství zůstane stejné. I přes to, že tě miluju. Vysvětloval jsi mi, že to nejde. Že máme oba dva manželky, děti, že vztah s tebou by znamenal rozpad kapely. Já to všechno chápal, ale dá se poručit svému srdci?

Ale lhal jsi. Nic nezůstalo stejné. Já ti to za vinu nedávám. Snažil ses. Ale oba jsme citíli, že už to je jiné. Oba jsme vnímali to nepříjemné napětí mezi námi, pomlky mezi hovory se stávaly delší. Nakonec jsme dospěli do toho stádia kde jsme teď. Prostě jsme si už neměli co říct.

Novoroční party. Nechtěl jsem sem jít. Proč taky? Proč oslavovat nový rok, když bude stejný jako tenhle? Plný výčitek a nevyřčených slov? Ale jsem tady. Přišel jsem kvůli tobě. Protože jsi mě tak přemlouval. Prosil jsi, ať přijdu. A teď jsem tady. A ty si mě nevšímáš.


Tok mých ne zrovna pozitivních myšlenek přerušilo zavibrování mého mobilu. Vytáhl jsem ho a podíval jsem se na obrazovku. "Jamia."

Usmál jsem se. Zůstala doma, hlídala dvojčata. Otevřel jsem zprávu.

"Ahoj Frankie, bavíš se dobře? Hlavně se moc neopij. Miluju tě, Jam." Ach Jamio, kdybys jen věděla.

"Ahoj, bavím se skvěle, škoda že tady nemůžeš být se mnou. Díky za zprávu, potěšila mě. Taky tě miluju. F." Přetvářka. Další věc se kterou jsem byl donucen žít. Pomalu mě to zabíjí.

Hořce jsem se usmál. Chudák Jam. Jí ubližuju ze všeho nejvíc.


Hah, jsem ubohý. Jsem na novoroční party se svou kapelou, s mými nejlepšími příteli, mám milující manželku a dvě zdravé děti a já tady sedím a lituju se. Někdo by za tohle dal cokoliv. Ale mě to nestačí. Jsem tak sobecký!

Už podruhé mě dnes v mém zamyšlení někdo vyrušil. Tentokrát jsi to byl ty. Přišel jsi ke mně, v ruce držíš nějaký drink.

"Franku, co ty tady tak sám? Nebavíš se? Víš, jako hostitele by mě to mrzelo...." snažím se usmát. Jestli se mi to povedlo, to netuším.

"Ne, je to tady vážně dobrý, děkuju za pozvání."

"Není zač."

Nevím co odpovědět, a tak mlčím. Ty se taky ke slovu nemáš a tak vzniká ta známá chvíle ticha. Nakonec se však rozhodneš ho prolomit.

"Nechtěl bys jít si s náma připít? Za chvíli bude půlnoc."

"Já nevím..."

"No tak, Franku, prosím pojď, kvůli mně." Začínám o tom vážně přemýšlet. Možná by nebylo špatné se na chvíli vzdálit od reality, zapomenout na problémy a jít se pobavit. Alespoň na malou chvíli. Už se chci zvednout a jít s tebou, když v tom uslyším tvoji ženu. Volá tě, ať jdeš za ní. Podíváš se na mě, pokrčíš rameny a odcházíš. Fajn Franku, teď jsi zase ztratil jednu ze svých příležitostí. To se ti povedlo.

Najednou slyším nadšený dav.

"Šest, pět, čtyři..." vzhlédnu a dívám se na veselé tváře všech lidí. Jsou tak šťastní.

"... tři, dva, jedna.. šťastný Nový rok!" Nastává hromadné objímání všech zde přítomných, hlasitý smích a cinkání skleniček. Zahlédnu jak tě tvoje žena líbá. Ten pohled mě píchne u srdce.

Nahlas se uchechtnu a dopiju zbytek červené tekutiny na dně lahve.

Šťastný Nový rok, Franku.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Reikko Reikko | 19. prosince 2010 v 21:41 | Reagovat

Ta poslední věta je prostě perfektní ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama