Ghost Hunters (7)

5. prosince 2010 v 19:23 | Iwet |  Ghost Hunters
GH2

Hned ráno jsme s Petem začali pátrat po jeho minulosti a po jeho známých, kteří by nám snad mohli pomoct. Trochu mě štvalo, že už ho zase nevidím. Ale to teď nebylo až tak důležité. Uvařil jsem si kafe, Pete nechtěl.

"Tak, čím začneme?" ptal se zvědavě, když jsem pomalu usrkával z hrnku. "Nemáš u sebe třeba peněženku? Nebo tak něco? Myslím, že by se nám hodila." "Podívám se." "Ty jsi blázen. Kdybych byl duch já, tak se jako první podívám, jestli u sebe nemám něco, co by mi mohlo nějak pomoct, ne? Jsi fakt tele.... Našel jsi něco?" "Ano, myslím, že něco mám!" Podal mi peněženku s logem Misfits. Byla hrozně hezká. No nic. Koukl jsem dovnitř. Byla tam jen jeho občanka, nějaké drobné, ale taky několik fotografií. Z jedné té fotky jsem usoudil, že je na ní jeho maminka. "Poznáváš ji?" ukázal jsem mu fotku. "Jasně. Moje mamka." "Fajn." Sáhl jsem pro další fotku. Vytáhl jsem ji a … byl na ní nějaký kluk. Byl fakt hezký. Srdce mi hned začalo bušit rychleji a to jen kvůli fotce. Jsem asi vážně blázen, ale to teď řešit nebudu. Podíval jsem se na druhou stranu té fotky. Bylo tam napsáno 'S láskou F.' Ukázal jsem ji Petovi. "Hmm. Určitě jsem ho už někdy viděl. Ale nemůžu si vzpomenout. Sakra..." Beznadějně jsem pokrčil rameny a položil fotku na stůl. Pete mručel. Znělo to, jako kdyby přemýšlel. Asi se snaží si na něj vzpomenout.

"Počkej.. S láskou F. F. To bude určitě zkratka nějakého jména. Franta? Ne, to ne." "Co třeba... Ferdinand? Fred? Filip? Facebook?" "Ne, ne ne. Ani jedno."
Chvíli jsme jen tak seděli. Já mlčel, Pete pořád mručel. Najednou vykřikl: "Frank! Je to Frank! Frank Hetero... Ne... Počkat. Frank Leero. Hmm... NO JASNĚ! Frank Iero! Jo, mám to!"
"Nevzpomeneš si ještě na to, jaký jste spolu měli vztah?" "To už po mě chceš hodně... ale ne... počkej... Byl to můj kluk! Frankie, tolik jsem ho miloval! A on mě určitě taky. Ale pak.. pak se to nějak zvrtlo. Podvedl jsem jej s Ashlee. Ano, tak to bylo. Ashlee byla vážně kočka. Tenkrát jsem zjistil, že asi nejsem gay. Zamiloval jsem se do ní. Ale na Franka jsem nikdy nezapomněl. S Ash jsme se odstěhovali. Vím, že docela daleko. A jedné noci... Jel jsem autem.. Někam jsem jel..."

Pozorně jsem naslouchal.

"Jel jsem za ním! Pamatuju si, jak jsem k němu přišel, ale.. Vyhodil mě. Bylo to zvláštní. Miloval jsem Ashlee, ale něco mě k němu strašně moc táhlo. Byl pro mne přitažlivý. Jak mě vyhodil.. tak.. tak jsem se naštval. A chtěl jsem jet pryč. Byl jsem naštvaný. Proto jsem nedával pozor a.. a..."
Jeho hlas se chvěl a chvílemi mi přišlo, že se každým okamžikem rozpláče.
"A... Na tom přechodu... Šla tam nějaká bába. Nevšiml jsem si jí. Začal jsem kličkovat, až mě to vyhodilo na chodník a já narazil do zdi. Pak si pamatuju ty hlasy.... Ležel jsem na zemi, bolelo to. Frank se pak nade mnou skláněl, plakal... a pak.. už nic..."

"Pete, jsi v pohodě?" ptal jsem se starostlivě a sedl jsem si vedle něj. "Myslíš, že bys dokázal najít toho Franka? Nebo Ashlee? Nebo kohokoliv, třeba tvou rodinu?" "Já... Já nevím. A-asi ne..." "Dobře. Chápu, je toho na tebe moc. Ale já už to nějak udělám, ok? Neboj, všechno bude v pohodě." Opřel si hlavu o mé rameno. Hladil jsem jej po vlasech. A přemýšlel jsem. Toho Franka prostě musím najít. Kvůli Petovi. A možná malinko taky kvůli mně..."

Odpoledne jsem si zašel za Bertem.

"Gee! No čau! Co ty tu, už je ti dobře? Vypadáš o dost líp!" "Jo, je to lepší. Vlastně bych od tebe potřeboval pomoc." "Ode mě? No tak dobře. Pojď dál." Vše jsem mu vyprávěl tak, jak mi to ráno říkal Pete.
"Frank.. Hmm... Frank Iero, říkáš?" "Ano, přesně tak." "Něco mi to říká, ale nevím..." "Fakt? Hele, vážně bych ho potřeboval najít. Pak ještě říkal něco o té Ashlee, ale nemám ani její fotku." "A fotku toho Iera máš?" "Jo." "Tak mi ji ukaž." Vytáhl jsem onu malou fotografii z kapsy a podal ji Bertovi. Zkoumavě se na ni díval. "Já ho určitě odněkud znám... Sakra, ale odkud?" Koukal jsem na něj s nadějí v očích.

"No jasně! Myslím, že už vím! Viděl jsem ho několikrát v gay bar-" Bert se zarazil a sklopil hlavu. Začal jsem se hrozně smát. "Ale Berte, tys nám zteplal, viď?" Chechtal jsem se jako cvok. "No... ehh.." "Ale Bertíku! Za to se přece nemusíš stydět. Já to věděl!" "Radši mlč, jo? Prostě po tom, co jsem s tebou zažil, jsem nějak..." "No jasně, já to přece chápu. Mezi náma chlapama, se ženskou to tak skvělý není, co?" mrknul jsem na něj a po chvíli jsme se oba rozesmáli.

"Takže Gee. Půjdu se tam zítra porozhlédnout po panu Ierovi a jestli ho potkám, tak od něj nějak nenápadně zjistím adresu nebo aspoň telefon, dobře?" povídal Bert, když mě doprovázel. "No super! A hlavně nenápadně! Moc díky." "Není zač, ještě mi neděkuj. Snad ho najdu. A až budu něco vědět, určitě ti hned zavolám." "Super, tak se měj! Ahoj." "Ty se taky měj, GeeGee. Pa."

Tak. To by bylo. Teď jen doufat, že to vyjde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Reikko Reikko | 5. prosince 2010 v 19:52 | Reagovat

Ah, Facebook Leero xD
No jo, GH je geniální a Berťáček nám teplínkuje ... to je super xD
Já chci kuře, tak dělej!! xD

2 fallen fallen | 5. prosince 2010 v 20:32 | Reagovat

To je super super super!
Facebook xD Frank Hetero :D
Dál! :D

3 Tabby Tabby | 10. prosince 2010 v 14:37 | Reagovat

ten Facebook mě dostal XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama