Sharp Lives (5)

5. ledna 2010 v 10:13 | iWusZka (Rin) |  Sharp Lives

"Alíc! Musíš to překonat!" ječela na mě Mandy a násilně se snažila mě vytáhnout z postele.

"Ach jo." Čapla si k mojí posteli. "Já vím, že je to těžký... Ale mohla bys to alespoň zkusit? Kvůli mně, hmm? "
Nechtěla jsem, ale ona měla pravdu. Nesmím se bát.... Ukážu jim, že je mi jedno, co si kdo myslí..

Po škole mě bojovná nálada rázem přešla.
Nedokázala jsem to překonat. Bylo to hrozné. Potkala jsem Lyn, smála se mi i s kamarádkami.
Kdyby jenom ona.... Smáli se všichni, jakmile mě uviděli.

Někdo mi dokonce podkopl nohy, takže jsem sletěla ze schodů.
Zase jsem neoblíbená... Ne že by to předtím bylo lepší, ale teď je to teprve procházka peklem.

Hned ten den jsem se úplně zhroutila. Nemohla jsem jíst, spát,..
Nemohla jsem nic.
Jen jsem ležela jako tělo bez duše a koukala před sebe, hodně jsem brečela. Mandy tady zavolala i doktora. Je to její strýc... Doporučil mi, ať se alespoň týden vykašlu na školu. Je pravda, že když se cítíte špatně psychicky, jde to pak z kopce i s tělesným zdravím. Je mi vážně hrozně...


Týden jsem tedy ležela v posteli...
Holky mě chodily navštěvovat. Mandy mi dokonce řekla, že se Lyn ptala, jak mi je! Příjde mi to nenormální!

Byla tu zase sobota a já se pořád cítila tak slabá.
Uvědomila jsem si, že dnes je ta párty. Copak tam můžu jít? Chtěla jsem se tam odreagovat, ale to půjde asi těžko.

Někdo zaklepal na dveře.
"Dále," řekla jsem sotva slyšitelně. Otevřely se dveře. Ani jsem se neobtěžovala podívat se, kdo to je. Jen jsem zírala před sebe a pohlcovalo mě prázdno.

"Ahoj."
Otočila jsem se, když jsem uslyšela mužský hlas. Mikey. Sedl si k mojí posteli a vzal mě za ruku.

"Jak ti je?" "Hrozně..." zašeptala jsem.
"Víš, napadlo mě, jestli..." "Jestli nejdu na párty?"
Pokýval hlavou.
"Ne. Copak můžu?" "Jasně že můžeš! Přece si takhle nenecháš kazit život!" "Hmm..."

Chvíli tam seděl a pozoroval mě.

"Hele... Rád bych ti pomohl... Ale potřeboval bych vědět, jestli jsi...to...však víš..." "Ne." Usmál se. "Víš, když na tu párty půjdeš se mnou, tak jim ukážeš, že to, co o tobě roznesla Lyn, není pravda. Myslím, že takhle by jsi ji vyřídila. Ona chce přesně tohle, aby ses tady trápila, odtržená ode všech. Přece ji nenecháš vyhrát."

"Já nevím..."
"Prosím."
"No..t-tak dobře. Ehh... Počkej prosím za dveřmi. Musím se obléct..."
Překrásně se na mě usmál a zmizel.

Asi má pravdu...
Líně jsem se vyhrabala z postele.
Nevím proč, ale jeho návštěva ve mně vzbudila sílu. Nebylo jí moc, ale znovu tam byla.

Začala jsem se honem oblékat, aby nemusel čekat moc dlouho. Hodila jsem na sebe to, co jsem zrovna uviděla a nějak moc jsem to neřešila. Jen jsem si skočila do koupelny učesat se a nalíčit si oči. Za deset minut jsem vyšla z pokoje.

"Sluší ti to." "Oh, nech toho, nebo se budu červenat," odpověděla jsem mu, když jsem se snažila zamknout dveře.
Najednou jsem se přistihla, jak se usmívám. Bylo to zvláštní.


Bylo něco po sedmé, když jsme s Mikeym vešli do velkého domu.
Na schránce stálo jméno Iero. Hádám, že tohle bude dům toho Franka. Má zvláštní příjmení.

Všichni na nás obrátili své pohledy. Začali si mezi sebou něco šuškat. V tu chvíli mi to bylo jedno. Byl tady někdo, o koho jsem se mohla opřít a to mi dodávalo energii.

Mikey mě posadil na pohovku se slovy, že jde pro něco na pití. Jak se vracel, dal se do řeči s tím Gerardem.
Lyn tady nebyla a já jsem za to byla ráda. Nechtěla bych ji dnes potkat.

Mikey se vrátil a podal mi skleničku coly.

"Mikey?" "No?" "Ty se znáš s přítelem Lyn?" "Ehm..no.. Víš, on je můj bratr." "Cože?!!"
Dost mě to zaskočilo!
"Je to tak..Říkal, že Lyn nebylo dobře. Možná tušila, že příjdeš." "To těžko.."

Najednou za námi přišel i Gerard. Cítila jsem se nejistě v jeho přítomnosti. Přece jen, má s Lyn zřejmě hodně společné. Sice se mě zastal, ale...

"Jak se má Lyn?" zeptal se jej Mikey. "Nevím... Rozešel jsem se s ní."
Zaskočilo mi, zrovna když to řekl, pila jsem kolu.

"Cože?!" vypadlo ze mě.
"No... Vlastně se to stalo tak nějak kvůli tobě..Ehh...Teda...Ne kvůli tobě, ale po tom, co ti udělala, jsem se na ni už nemohl ani podívat. Poslední dobou se chovala moc zvláštně... Alicio, Lyn je hodná holka. Vím, že ti to tak asi moc nepřipadá, ale... Ona taková je. Nebo spíše bývala taková. Teď jakoby prošla nějakou změnou a je z ní..."
Zasekl se.
"Mrcha?" Dořekla jsem větu za něj a zamyšleně jsem hleděla před sebe. Na stole ve vedlejší místnosti stál totiž na stole kluk, docela malý, ale hezký, s králičíma ušima na hlavě a obracel do sebe flašku nějakého pití.
Všichni kolem mu zpívali Happy Birthday.

"Jo, mrcha," řekl souhlasně Gerard a kopl do sebe jednoho panáka.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Trish Trish | 5. ledna 2010 v 19:25 | Reagovat

Okej. Stanu se pravidelnou návštěvnicí tohohle blogu. Femslash já ráda. A navíc když jsou tam tyhle dvě.. mmm..:D :)

2 Iwet (owner) Iwet (owner) | 5. ledna 2010 v 19:56 | Reagovat

[1]: Díky Ti! :D

3 ♥♥♥VeVe♥♥♥ ♥♥♥VeVe♥♥♥ | Web | 6. ledna 2010 v 18:12 | Reagovat

hezu blogísek...xD

4 Reikko Reikko | 6. ledna 2010 v 22:16 | Reagovat

D-O-K-O-N-A-L-O-S-T.... nevím co víc psát, chci další díl! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama