The Mummy (8)

19. prosince 2009 v 14:16 | iWusZka |  The Mummy

GERARD:

"GEEE!" mával mi rukou před tváří Frank. Vzpamatoval jsem se. "Co je? Objevil jsi něco? Co je tahle bedna zač?" "Není to bedna, ale sarkofág!" zaječel jsem naštvaně po Frankovi a vzal jeho dlaň do své.
Opatrně jsem s ní přejel rýhy vyryté na straně sarkofágu. Pak jsem jeho ruku pustil. Nechápavě se na mě podíval.

"Rýhy vyryté na okraji sarkofágu znamenají, že ten, kdo je uvnitř toho sarkofágu musel být buď hodně bohatý, nebo provedl něco hodně ošklivého. Tyhle znaky ukazují, že zemřel nejhorší egyptskou smrtí. Vyřízli mu jazyk a možná i něco dalšího, hodili do sarkofágu masožravé brouky, takže umíral velice pomalu a bolestivě." Frank jen polkl a popošel kousek dál od sarkofágu.

"Gee, otevřeme to! Víš, jak dlouho jsem to neměl?!" "MIKEY! Ty zdechlošuku! Na tuhle výpravu jsi sakra nejel proto, abys ZASE ŠUKAL MUMIE! Je to nechutné!! Totálně! Tak laskavě nech těch keců!" "No dobře... Ale otevřeme to, že?" "Nevím jak."

Mikey vytáhl něco z kapsy. Byla to ta pixla, ve které jsme objevili mapu! Vytrhl jsem mu ji z ruky a začal znovu zkoumat sarkofág. Byla tam díra přesně pro tuhle krabičku! Přiložil jsem teda rozdělanou krabku na ten otvor. Skvěle zapadla dovnitř. Otočil jsem. Divně to zahučelo a sarkofág se otevřel. Podíval jsem se na Mikeyho, který se vzrušeně díval dovnitř a dokonce se osahával v rozkroku! Udělal jsem na něj zlý pohled.

"Tak mi pomožte sakra, ne?!!" zaječel jsem na Franka a Mikeyho, když jsem se pokoušel oddělat těžké kamenné víko a ti dva na mě čuměli, jako kdybych spadl z Marsu. Oba dva poslušně uchopili víko a začali se mnou tahat. Byla to fuška, ale zvládli jsme to. Pod kamenným víkem se už nacházel menší sarkofág, ten pravý. Byl o mnoho menší a lehčí, protože byl vyroben ze dřeva... Ano, sice byl o mnoho lehčí neš ten šutr, ale stejně byl těžkej jak napasená kráva!

Z posledních sil jsme tahali ten sarkofág ven, aby jsme jej mohli opřít o zeď. Jak se tak stalo. Frank vzal nějakou tyčku a oddělal víko. Mikey stál těsně před sarkofágem a ubíral na něj svůj maximálně nadržený pohled. Když jsme to těžké víko sundali, Mikey jen hleděl. Já s Frankem jsme taky hleděli.
"Neuvěřitelné...." vydechl jsem s údivem. "Lidi, tohle musí být hrob císaře Gay-otepa. To by vysvětlovalo, proč byl pohřben zrovna tady. Byl to homosexuál, prý první na zemi. Jak se to dověděli jeho kněží, spikli se proti němu a potom byl takto násilně usmrcen. Je to zvláštní.... Ta mumie tu musí být už více jak 5000 let a pořád jako by se rozkládala."

Mikey stále tupě hleděl před sebe. Já ho pohledem prosil, aby tu mumii nechal na pokoji.
Najednou sebou trhnul a došel přímo k ní. "Kurňa, ten je krásnej. A není tak rozpadlý, jako ty mumie ve vaší knihovně, Gee! Můžu, prosíím! Že ho můžu vojet! Stejně to neucítí! Geee!"

"SEŠ NECHUTNÝ PRASE! Nemám náladu ti to furt rozmlouvat! Víš co?! Klidně si ho ošoustej, ale já u toho teda nebudu!" "Eehh.. takže bys mě s ním mohl nechat o samotě?" "NEMOHL! Budu tady až do večera, takže to laskavě vydrž! A teď vypadni! Nechci tě ani vidět!" Mikey posmutněl, mrkl na mumii Gay-otepa a zmizel. Začalo mi vrtat hlavou, kde je Ray. Neměl jsem čas nad tím přemýšlet. Kašlu na Raye. Teď musím provést výzkum.

Večer jsem celý zmožený konečně vylezl ven a zapadl jsem do našeho tábora, kde Frankie zrovna rozdělával oheň.
Jak jsem procházel kolem nějakého spícího Amíka, uviděl jsem, že má v ruce nějakou knihu... Byla to Černá kniha, kniha mrtvých homosexuálů. Opatrně jsem si ji vzal. Takový objev těm Amíkům teda nenechám!

Posadil jsem se za Frankem.
"Co to máš?" "Hmm, je to kniha mrtvých homosexuálů." "Kdes to šlohnul?" "Já jsem to nešlohnul, jen jsem si to půjčil!" Frank se zasmál. Položil jsem knihu vedle sebe. Frank odněkud vytáhl víno. "Dáme si?"

V noci jsme pili, pili a pili. Mikey asi někde šukal tu svoji mumii. Já už měl dost, byl jsem slušně opilej. V tom měsíčním světle a s alkoholem v krvi jsem měl potřebu někoho ošukat. Už dlouho jsem to s nikým nedělal a ani mi to nechybělo, až teď.

"Gee, jaká ž-že je t-tvoje práce?" chechtal se Frank. "Víš, moje práce není n-nic moc, ale jsem hrdej, na t-to, co jsem! Jsem knihovník! Teda byl jsem, než mě ten páprda vyrazil!" Frank se začal smát. Já se taky smál. Dokonce tak moc, až jsem nějak nešikovně skončil v jeho náruči. Najednou se přestal smát. Taky jsem přestal. Upřeně se mi zadíval do očí. Pak se naše rty setkaly.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama